Klementýnka - přírodní zahrada v Plasích

Sobotní den byl hektický. Poslední úklid na zahradě, terase a na krytém zápraží (stání pro auto, které se tam ale málokdy vejde...) Pak jsme půjčili od sousedů lavičky alias pivní set, začali vařit bylinky na čajovou ochutnávku a v 15:00 zasedli nervózně na terasu. "Tak co myslíš, dcero, přijde někdo?" Odpověď zněla: "Ne. Proč by sem jako chodili??" A jelikož mě počty čtenářů blogu vylekaly a na portál Zahrad už nešlo nic doplnit, zkusila jsem prosbu o ohlášení se předem dát aspoň na blog. Na základě této výzvy se mi však ohlásila jen jedna rodina s malými dětmi na neděli ráno. No a v sobotu měla hned na začátek dorazit ještě moje kamarádka s manželem.  Poseděli jsme s nimi na terase, provedla jsem je zahradou, když tu mi zazvonil telefon: "Dobrý den, vyjíždíme z Plzně, budeme u vás tak za půl hodinky." Páni! Lidi jedou! Rodina od té doby plaší, kdykoli venku zaparkuje auto. A že jich bylo. V jednu chvíli tam parkovaly i čtyři! No dobře, jedno z nich je na

  Na zahradě Klementýnka už na vás netrpělivě čekáme. Prosekáváme poslední průlezy divočinou, finišujeme nedodělky, připravujeme sazeničky, dárečky a hotové semínkové bomby. Vůbec netušíme, zda těch 469 zhlédnutí blogu znamená, že se k nám opravdu i někdo chystá. Budeme proto moc rádi za SMS zprávu, který den byste rádi přijeli, na tel. č.: 607 193 012. Děkujeme! Pro jistotu ještě mapa - najdete nás  ZDE . A ještě máme několik upozornění před vaším příjezdem. Buďte připraveni na svažitý terén, občas bodlák, kopřivu, ďolík v zemi a šutrák v cestě palce vaší ctěné nohy. Při kochání je třeba se ZASTAVIT a rozjímat. Při chůzi prostě koukejte raději pod nohy. Hodně pomůže pevná obuv a neklouzavá podrážka. V podpatcích to nedáte. Pro ty, co přijíždějí autobusem: čeká vás ze zastávky "U školy" cca 1 km po rovině a pak krátký stoupáček do ulice. Ti, co přijedou vlakem, budou šlapat dolů do údolí, přes něj a pak krátký stoupáček k nám, cca 2,5 km. Autem je to v pohodě, parkujte před p

Čemu všemu vás může naučit život na zahradě? Rozhodně vědomé tvorbě. Máte vizi a tu postupně naplňujete. Plánujete. Koukáte na měsíc, rok, desetiletí dopředu. Přizpůsobujete se okolnostem a improvizuju. Bedlivě pozorujete a cizelujete své vnímání detailů, proměn rostlin a prostředí v čase. Jasně, že permakulturní příručja hlásá, že je ideální obejít se bez umělých hnojiv, chemických postřiků, jedů na škůdce, plastů v zemi. Vnitřně to víte a osvojíte si jako metodu. Hlavně jako ideál, ke kterému míříte. Realita pak vypadá tak, že např. zakopete plastový plůtek, protože za plotem číhají podzemní chapadla nekonečné armády pýru. A sbíráte síly na invazi mobilního výsadku milionu semen, který se už připravuje k přesunu, jelikož majitel volného pozemku vedle neposekal včas.  Takže nasejete aspoň zelené hnojení, aby nebyla volná půda, mulčujete, aby šlo snáz vydloubávat. Pravidelně patrolujete, podnikáte výpady ze zálohy a vysíláte signály do neznáma: "Sekejte... Je čas posekat... Aspoň