Klementýnka - přírodní zahrada v Plasích

  Na zahradě Klementýnka už na vás netrpělivě čekáme. Prosekáváme poslední průlezy divočinou, finišujeme nedodělky, připravujeme sazeničky, dárečky a hotové semínkové bomby. Vůbec netušíme, zda těch 469 zhlédnutí blogu znamená, že se k nám opravdu i někdo chystá. Budeme proto moc rádi za SMS zprávu, který den byste rádi přijeli, na tel. č.: 607 193 012. Děkujeme! Pro jistotu ještě mapa - najdete nás  ZDE . A ještě máme několik upozornění před vaším příjezdem. Buďte připraveni na svažitý terén, občas bodlák, kopřivu, ďolík v zemi a šutrák v cestě palce vaší ctěné nohy. Při kochání je třeba se ZASTAVIT a rozjímat. Při chůzi prostě koukejte raději pod nohy. Hodně pomůže pevná obuv a neklouzavá podrážka. V podpatcích to nedáte. Pro ty, co přijíždějí autobusem: čeká vás ze zastávky "U školy" cca 1 km po rovině a pak krátký stoupáček do ulice. Ti, co přijedou vlakem, budou šlapat dolů do údolí, přes něj a pak krátký stoupáček k nám, cca 2,5 km. Autem je to v pohodě, parkujte před p

Čemu všemu vás může naučit život na zahradě? Rozhodně vědomé tvorbě. Máte vizi a tu postupně naplňujete. Plánujete. Koukáte na měsíc, rok, desetiletí dopředu. Přizpůsobujete se okolnostem a improvizuju. Bedlivě pozorujete a cizelujete své vnímání detailů, proměn rostlin a prostředí v čase. Jasně, že permakulturní příručja hlásá, že je ideální obejít se bez umělých hnojiv, chemických postřiků, jedů na škůdce, plastů v zemi. Vnitřně to víte a osvojíte si jako metodu. Hlavně jako ideál, ke kterému míříte. Realita pak vypadá tak, že např. zakopete plastový plůtek, protože za plotem číhají podzemní chapadla nekonečné armády pýru. A sbíráte síly na invazi mobilního výsadku milionu semen, který se už připravuje k přesunu, jelikož majitel volného pozemku vedle neposekal včas.  Takže nasejete aspoň zelené hnojení, aby nebyla volná půda, mulčujete, aby šlo snáz vydloubávat. Pravidelně patrolujete, podnikáte výpady ze zálohy a vysíláte signály do neznáma: "Sekejte... Je čas posekat... Aspoň

Hlubočici zachvátila cestovní horečka. Ne-ne, nikam se necestuje, ale chystáme se na pocestné, kteří by teoreticky mohli zabloudit až k nám. Zaregistrovala jsem totiž naši zahradu do akce Víkend otevřených zahrad 2021 a oficiální pozvání už na portálu visí . Rodinu jsem tím popravdě dost vyplašila. Nesdílí kdoví proč ani moje nadšení, že bude konečně důvod různé začaté a nedodělané práce dokončit. Opravdu nechápu. Taková příležitost... Naše zahrada je na začátku své třetí sezóny a musím říct, že zdaleka není tip-top. Pár hezkých záběrů tady na blog či do pozvánky se udělat vždycky dá, nicméně celek je zatím nesourodý a teprve se klube. Často mnohem pomaleji než různé pokusy divoké přírody a super-plevelů nevzdávat se bez boje. Kompenzovat to prostě zatím musí parádní výhled do údolí. Pro každého stavitele a zahradníka začátečníka však může být návštěva u nás cennou zkušeností. Uvidíte, co je možné zvládnout, pokud osazujete a upravujete zahradu sami a bez profesionální pomoci.  Tak pře

  Neváhali jsme. Když najdete kouzelné místo s nádherným výhledem do kraje a děti se rozeběhnou po stráni s výkřiky: "Tadyyyy! Tady chceme mít dům!", tak jste v tom až po uši. Polapeni. Zamilováni. A nekoukáte vlevo ani vpravo. A ani nevadí, že pozemek má jen elektřinu. Není voda? Ani kanalizace, pořádný přístup po silnici a ani osvětlení? To se přece všechno vyřeší...! Takže pak může být postup třeba následující. Zařídíte jednak hlubinný vrt, aby byla jaksi pitná voda, a pak nějak vymýšlíte, co s dešťovkou. A protože je místa dost a pozemek je všemu vysloveně příznivě nakloněný, splníte si sen. Přírodní koupací jezírko. Projekt jsme zadali povolaným - firmě Grania , která nám pak i celé jezírko včetně dešťové zahrádky vybudovala. Ještě jste neslyšeli o dešťové zahrádce? Tak tam si vám libují všelijaké podvodnice, teda vlastně rostlinky, kterým nevadí mít kořínky ve vlhku a občas se celé úplně v té vodě třeba chvilku topit. To když přijdou přívalové deště a do jezírka se už v

Vede k nám cesta necesta, vlastní cedulku nemá a značená je pouze v mapách. U Hlubočice. To podle malého potůčku, který pramení nad naším pozemkem a dal jméno i naší ulici. Přesně tady se rodí naše přírodní zahrada. V malebném plaském údolí na severním Plzeňsku, ve svahu pod lesem a s úžasným výhledem na okolní krajinu. Jakpak by se mohla jmenovat... Co třeba Klementýnka? Jméno sv. Klimenta nese železářská huť na dohled od nás, technická památka z dob knížete Metternicha. Přechýlení je ale třeba - zahrada je entita veskrze ženská. A jak plyne ze jména Clemens - i ona umí být vlídná, laskavá a shovívavá. Ale někdy taky pěkně umíněná, vrtošivá a ve větru či bouři neklidná jako lítice. Seznamovat s půdou a prostorem jsme se začali na přelomu let 2018/2019. To byly ještě zahradní svahy rozryté bagry při stavbě domu, všude haldy materiálu a hlíny. Konkrétněji jílovité těžké hlušiny plné různě velkých kamenů, šutrů a balvanů. Dokola se prostírala původní pastvina, kterou plíživě okupovaly vš